PJ "I speak because I can" - Articles

Keep Calm

Tue, 08 May 2012 13:14:36 +0200

because

NEXT MONTH

IS SUMMER!

Že vás prý baví deníčkovské články. Tak proč ne. Mě taky... No co. Zapomeňte na to, co jsem kdy psala. I tohle je úděl blogerů.

Léto, léto, léto. Nevím jak vás ale mne již s prvními teplotami nad 20°C padla taková letní nálada, že to se mnou bylo i k nevydržení. Ovšem pokud si vzpomínáte na ty úplně první dny sluníčka, kdy se všichni opékali na sluníčko, tak to PJ byla doma, ležela v posteli naštvaná na celý svět, protože měla rýmičku... A s tím, že rýmička nic není si jděte pokecat s mým doktorem, protože mě to málem stálo zdravý rozum a nos!

Ale to je pryč a ačkoli se to počasí opět zkazilo já překypuji štěstím, chutí vyměnit celý svůj šatník a pouštět se do všeho po hlavě. Objevila jsem novou lásku! Brýle a prstýnky. Paradoxem ale je, že mi tato láska kazí předsevzetí o tom, že začnu už konečně šetřit. Ale co. Myslím, že to jsem porušila již dávno, kdy jsem začala s Jackeline chodit každý druhý den na letté a dortík. (Ani nevíte jak je úžasné vše probrat když vám mozek zaplavuje kofein.) A nesmím zapomenout, že skoro každý pátek jsme s Jackeline také v kině jelikož listina 100 filmů, které chceme za rok vidět se nenaplní jen tak. Ovšem ona ta moje pohodlnost a všechny ty lásky jsou na peněženku nevydělávajícího člověka trochu moc, takže jsem závislá na jednom členu naší rodiny, který vždy najde trochu soucitu. Ale není mi to zrovna nejmilejší. Přemýšlela jsem o brigádě, že bych šla dělat do nějaké kavárničky,ale tento nápad jsem brzy zavrhla hned ze dvou důvodů. Prvním je, že bych to tam všechno "sežrala" a druhý je naprosto jasný. Kdo by se chtěl dobrovolně připravovat o prázdniny?

Mimochodem já a škola už jsme se spolu opět naučily vycházet. Nebo se alespoň vzájemně tolerovat. Ačkoli to je celkem pozdě. Brzy totiž našemu gymplu řeknu adiós a půjdu na česko-angilickou střední školu zaměřenou na marketing, média a mezinárodní obchod! Řeknu sbohem státním školám se stálým "na to naše škola nemá peníze..." Včera mi automat sežral 20kč a ani mi nedal pití! Zloději. A to nemluvím o tom, že jsme se snad jako jedná škola včera a minulé pondělí učili. Zatím co všude bylo ředitelské volno. A naše milá paní řediteka řekla: "Měli by jste být rádi, že se můžete učit!" A dále se s námi nemazlila....
Pff... ačkoli vím, že se nezbavím lidí, které nemám ráda stejně se těším až neuvidím tváře některých děvčat... Víte, kdyby mohly děvky létat, naše škola by byla letiště, protože co tam chodí. Ale ne. Berte všechno s nadsázkou, jelikož čtete článek subjektivně zabarvený názorem autorky, která byla několika lidmi sama prohlášená za největší mrchu a děvku.

Začíná být nebezpečné, co všechno sem píšu. To se mnou dělá ten černý čaj- na probuzení- pche! Řekněme si teď prozatím ahoj. A budu stráášlivě ráda když zase někdy zaskočíte... na kus řeči.... na zjištění, že na tom nejste nejhůř... na zasmání nad autorkou... prostě ať už sem chodíte z jakýkoli důvodu přijďte zas. :)

A ještě přidám můj školní outfit do deštivého počasí:

Další outfity naleznete zde

Sparkles

Mon, 07 May 2012 12:44:00 +0200

Právě jsem počátala, kolik už těch nail artů máme a došla jsem k čílu 11, takže teď si můžete vyzkoušet už 12 nail art!

Nevím, jestli vám mám dávat i návod, jak si tento nail art zhotovit. Ono se to zdá celkem jednoduché. Ale raději vám to sem dám.

Nehty nejprve nalakujeme růžovým lakem, který necháme zaschnout.
Poté si vezmeme nějakou houbičku. (Já používám speciální na nehty od Esence)
Tu houbičku natřeme zlatým lakem a poté hned obtiskneme na nehet.

RE: Nervní bioslečna vs. usměvavý pučmeloud

Fri, 04 May 2012 16:27:07 +0200

Není to tak dávno, co jsem na internetu narazila na článek, kde jeho autorka psala něco ve smyslu tom, že než být nervní bioslečna je lepší být "usměvavý pučmeloud". Bylo to napsané nádherně, ale přeci jen chtě nechtě moje nové já oponovalo.

Neříkám, že není pravda to, co autorka článku popisovala. Je skutečně jednodušší mít v lednici samý sádlo a pokud nevážíte metrák žít si tak do aleluja. Každý z nás je ale jiný a já vám tímto článkem chci ukázat, jak jsem na tom já ( respektivě mé nové já).

Já sama bývala typický příklad nezdravě se stravujícího člověka. Ne, že bych překypovala láskou k salámům a podobným "mastným" jídlům,ale pro mě bylo nebezpečí toto: čokoláda, cocacola a bramburky. A věřte mi tato kombinace je mnohdy vražedná a je to snad to nejhorší, co může být.

Zlom u mne nastal, když jsem zjistila, že se moje stravování začíná výrazně projevovat na mém vzhledu. Nedostatek vitamínů způsobil že moje vlasy začaly slábnout a když jsem projela rukou ve vlasech hned jich na ni pár zůstalo. Další problém způsobil cukr a sůl obsažený v cocacole, bramburkách a čokoládě a tím problémem bylo zhoršení pleti. Pak jsem se začala všímat více vitamínů a omezovat právě tyto potraviny. V lednici mi začalo přibývat více mrkve, rajčat, salátů, jablek, pomerančů, vody a džusů. Knedlíky plněné masem z mrazáku byly nahrazeny lososem a ve skříni přibylo Müsli, cornflakes a spoustu dalších potravin.

Ano, prvních pár dní to vydrží spoustu lidí. Někteří zvládnou i týden,ale vždycky končí opět s pusou od čokoládové polevy. Ale když to děláte pro něco. Když vás jakási představa lepšího, hezčího, zdravějšího já žene vpřed, tělo si zvykne. Organismus se naučí mít rád to, co jíte. A někdy si můžete i dopřát to potěšení ve formě jedné skleničky cocacoly nebo sušenky či dokonce i na nějaké oslavě si můžete dát i pár bramburek. Nejsem zastáncem drastických diet, a proto chápu, jsme jenom lidi. Ale nesmíte u toho zůstat. Musíte to brát i jako trénink vůle. A pokud vydržíte se "zdravou stravou" zjitíte, že vám je líp. Bolesti břicha? A z čeho? (Platí zde výjimka, když si dáte na noc oříšky,ale to snad všichni víme.) Mě přestaly padat vlasy, pleť se zlepšila a já ze sebe mám dobrý pocit. Stojí to za to! Ne, že ne. A dokonce teď když si dám brambůrky, tak nesním celý talíř na posezení. Už mi to prostě nechutná. Prvních pár soust si užiju a pak to pro mne ztrácí na chuti a začíná se mi to protivit. Po čokoládě je to to samé. Ano, dám si jednu tyčinku,ale pak mám pocit zalepené pusy a jsem přeslazená. Pak nastává čas na sklenici vody a na ovoce.

Nemusíte počítat kalorie a další zbytečnosti. Prostě jezte tak, jak vám to vyhovuje, po čem se cítíte skvěle a hlavně aby vaše strava byla vyvážená.

Nevěřte tomu, že to nejde, když to nezkusíte. Všechno jde, když se chce. Potřebujete k tomu 2 věci: motivaci a trošku silnější vůli.

Byl první máj, večerní máj....

Tue, 01 May 2012 19:05:13 +0200

...byl novinek čas....

Duben tak rychle proklouzl mezi prsty, že už zde opět máme prvního ale tentokrát května.

Během dubna jsem byla jako sopka chrlící nápady na vylepšení, takže jsem si je musela i zapisovat do diáře abych na něco nezapomněla. Nakonec se ale může zdát, že to nebude tak horký.

Úplně ze všeho nejdříve vám chci moc poděkovat za hlasování zde. Dostali jste mne během 5-ti měsíců na krásné první místo a to jsem tam jako jedna z těch novějších. A přes 1000 hlasů je skutečně neuvěřitelné! Skutečně si toho moc vážím a všechny - byť takové malé - úspěchy jsou pro mne palivem, které mne žene vpřed.

Ale co už mne tak nepotěšilo je fakt, že jen opravdu málo z vás hlasovalo v hlavní anketě, která je v menu, což si moc nedokážu vysvětlit. Jak jsem již psala v předchozím článku, s těmito anketami jsem začala z důvodu toho, abych získala přehled o tom, co vás zajímá. Takže pod menu nalezneta anketu o tom, zda-li to má cenu a jestli budute hlasovat. Protože pak mám z výsledků takový smíšený pocit. Možnost hlasovat je vždy celý měsíc a výsledky pak uvidíte v článcích z této rubriky. Takže prosím hlasujte, protože tím přispíváte ke zlepšení tohoto blogu.

Mimo to ale v dubnu zde byla anketa a ačkoli hlasovalo pouze 34 lidí nějaký výsledek to dalo.

Takže na mou otázku: Co zde nejčastěji navštěvuješ? Jste odpovídali takto:

Z toho plyne fakt, který mě těší, že během těch několika článků si stihla získat vaše srdce rubrika: Focused on.

A protože i mne se takové články dobře píší, rozhodla jsem se, že tedy už nebudete muset čekat každých 14 dní na článek,ale bude každý týden klasicky v neděli. (Takže sudý/ lichý týden se ruší a bude pouze u nailartů a účesů.)

Když už jsme u těch účesů, tak vám už oficiálně oznamuji že 1. díl bude v pátek 11. (a dále už každý lichý týden), ale bude formou fotografií- fotonávodů.

Také bych vás chtěla upozornit, že v menu už je odkaz na funkční galerii, kde najdete všechny moje fotografie i nailarty, ilustrační obrázky k focused on,... ačkoli jsem si v nastavení dávala tu práci a vyplňovala svědomitě i kolonky s popisem složek, jak vidím bylo to zbytečné, protože popis nikde nenajdete, takže vám alespoň tady řeknu v jaké složce, co naleznete.

Photography- Dřívější pokusy o "umělecké" fotografie. Nikde jinde takové fotky nenajdete, prostěkdyž nějaká bude, tak se objeví tam.
Look book- Jedním slovem outfity. Pokud chcete rychlý přehled všech outfitů bude právě tam. Nikde jinde jim žádnou speciální rubriku vyhrazovat nebudu,ale v menu najdete odkaz na ten nejnovější.
Fashion- Moje nejnovější módní úlovky, které mi říkají pane (paní?). Především se bude jednat o detaily na outfitech, špercích. Více bych to nerozepisovala. :)

Pokud by jste chtěli víc složek s fotografiemi dejte mi vědět třeba v komentářích. A v příštím měsíci se na to můžete těšit, berte ale na vědomí fakt, že se s většinou fotek setkáte v článcích, takže není třeba tvořit milióny složek.

Dalším bodem v diáři mám: vrátit návštěvnost a vysvětlit důvod proč zde nebyla a proč zde opět je. Důvod je naprosto jasný. Byl to jakýsi tichý protest vůči těm, co se honí za vysokou návštěvností. Také mě rozčilovalo, když jsem psala o tom, jak na návštevnosti nezáleží a že je důležité, aby vás to bavilo, a někteří "chytráci" se do mě pustili, že je jasné, že mě na návštěvnosti nezáleží když mám tolik a tolik lidí deně... Takže jsem ji prostě skryla a vycházela z údajů, které mi přicházely mailem a ze statistik blogu.cz Ale vadilo mi, že jsem nemohla pozorovat hned kolik lidí mám na blogu dnes a bylo to.... nepohodlné?...Ano! Nepohodlné. Takže už to zde opět mám,ale chci upozornit, že na ta čísla nestavím celý blog, jde mi o vaši aktivitu zde, co se týká komentářů, hlasování v anketách apod.

Dále zde můžete čekat návody například jak si vytvořit svůj vlastní lapač snů, náramky, jak upéct cookies, namíchat si koktejly na osvěžení a spoustu článků z mého života.

Takže přeji příjemné čtení a chvíle pohody s tímto blogem

Vaše

90's

Sun, 29 Apr 2012 12:59:38 +0200

Let's face it, nothing beats the '90s!

Není to tak dávno, co jsem byla s Jackeline v kavárně a nějakým prazvláštním způsobem jsme se dostaly na téma naše dětství a došli jsme k (překvapivému) závěru, že naše generace měla to nejkrásnější. Proto dnešní focused on věnuji nám, co jsou ten zlatý ročník 90! Ano, každý z vás si může teď klepat na čelo, že přeci každý bude tvrdit, že to jeho dětství bylo nejlepší. Ano já s vámi souhlasím, ale nikdo mi nevymluví, že oproti dnešní generaci se moc věcí nezměnilo. A až my "90s kids" vyrosteme myslím, že budeme velice podivní rodiče a velice otravní prarodiče až budeme dětem vyprávět o životě bez facebooku, twitteru, google+, iphonu a podobně.

Harry Potter generace. To jsme my a nikdo jiný. To my měli kouzelné dětsví, kdy jsme si hráli na Bradavice a i na internetu bylo spoustu online bradavických škol. Já například byla zaregistrovaná na eu-bradavice.blog.cz které se různě přesouvaly a měli to vážně vymakané (pod sebou měli i vlastní ministerstvo kouzel atp.) Dokonce si vzpomínám, že s kamarádkou jsme vzali mojí mamce skořici, která sloužila jako dekorace a běhali jsme s tím všude a hráli si na Harryho Pottera. My si pamatujeme, když začínal a vsadím se, že každý z nás si myslel, že Harry Potter bude s Hermionou. A jsme to především my, kteří plnili sály při premiérách nových dílů.

Plastové vajíčko s malým displejem, uvnitř kterého se skrývalo naše malé domácí zvířátko, naše vlastní Tamagotchi! Milovali jsme je. Poslouchali jejich drobné výkřiky způsobené podvýživou a dost často jsme zapoměli uklidit všechna hovínka takže do druhého dne umřeli mučednockou smrtí. Toto byl snad náš první vpád do náročného života elektroniky, který nás pohltil, což se dnes projevuje například na facebooku.

Kdo z vás si ještě vzpomene na dlouhé přetáčení videokazet na začátek? Na těchto věcičkách byly ukryté naše sny. Sny o princeznách a princech, mluvících zvířátkách... Disneyho pohádky byly v té době snad nejkrásnějšími a nezatěžovaly nám hlavy problémy Hanny Montany.

Když ještě zůstanu u těch pohádek. My neměli Twilight, ale Buffy přemožitelku upírů. My měli hraběte Drákulu a né Edwarda- lesní vílu. Sabrinu mlaou čarodějnici před Kouzelníky z Waverly. Přátelé! A když zůstaneme v České televizi, vzpomínáte na problém vždy v neděli ráno nezaspat pohádky? Žádné hřiště 7,ale Studio Kamarád, Studio Rosa a Edův pohádkový balík. (Přiznám se, že názvy těchto pořadů jsem již pozapomínala a musela se zeptat wikipedie a stále si nemohu vzpomenout na jeden. Nevíte náhodou někdo, jak se jmenoval pořad, ve kterém byly takové dva polštářky? Jeden dlouhý a druhý takový tlustý. ) A víte ještě o čem byly Čarodějky školou povinné, Kočkopes,...

A teď vážně, kdo z vás si pamatuje na svůj první mobil? Černá, plastová věcička s anténkou, černobílým displejem a velkými tlačítky a snad jedinou hrou- "had" ? Uhodla jsem to? Nebo už si vzpomínáte na ty první barevné? Porovnejte tehdejší mobily s dnešními Iphony? Když spadne iphone máte po displeji, když spadl tamten bylo po podlaze. Ale díky bože za ty dnešní mobily s internetem instagramem, twitterem a dalšími vymoženostmi.

Pamatujete si kazeťáky? Já mívala jeden takový obrovský bílý i s mikrofonkem, který dokonce i nahrával. Bohužel v něm stále docházely baterky. Jako ve Walkmanu.

Kdo z vás si kupoval časopisy Medvídek Pů, Méďa Pusík, Barbie a Princezna? Z Barbie a z Princezny byly nejlepší ty dárky! Méďa Pů byl na prohlížení, malování a pročítání. A Pusík? Tam jsem měla nejraději ty vystřighovánky, kterých jsem měla plný pokojíček.

Jeden čas v McDs dávali ty nejlepší hračky! Furby! Každý byl jiný a bždycky něco říkal. Jednou mi babička koupila takového, který stále hlásal "Hovňajs" což pro mě bylo v tu dobu strašně sprostý slovo asi jako "prd" a strááášlivě se mi to líbilo.

(Zdroj: http://dirtycatholic.tumblr.com/post/11486753708)

Kdo z vás měl satelit určitě si vzpomíná na pohádky jako Co je Andy, Totally Spies Špionky, (můj milovaný) WunschPunsch... Ano to byl prosím FoxKids (babička to pořád pletla a rozčilovala mě tím, že furt říkala KidsFux)

(Zdroj: http://9gag.com/trending )

Všechno se dalo vyřešit prostým "Kámen, nůžky, papír". Když někdo chtěl s někým vyrazit jednoduše přišel a zazvonil. Byly to začátky Alíka, bylo to naše dětství- období (hned po tom, co právě prožíváme) na které vždy vzpomínáme a smějeme se a je jedno v jakém roce jsme se narodili....

...

Ale stejně! To my - 90s kids- jsme ti poslední, kteří se mohou chlubit tím, že jejich rok začíná číslem 1!

(Zdroj: http://9gag.com/trending )

Veletrh BIOSTYL

Tue, 24 Apr 2012 13:06:06 +0200

Bio. Dříve se o tom mluvilo hodně, dnes už toho tak moc není. Já zastávala názor, že bio je jenom drahá nálepka a že to nic neznamená. Postupem času mi ale v kuchyni začalo produktů s touto nálepkou příbývat a ze mě se začal strávat maniak prahnoucí po zdravé stravě a životním stylu. A proto jsem uvítala možnost navštívit právě veletrh, který se touto tematikou zabývá- Biostyl. A když jsem si pročítala, co všechno mohu čeka, byla jsem nadšená. Esoterika a Evolution byly třešničkou na dortu.

S mým údivem se na veletrh dostavilo poměrně dost lidí. Nejprve se mi tomu nechtělo ani věřit, ale myslím, že je skvělé, že i u nás v České republice jsou lidé, kteří se zajímají o své zdraví a životní styl.

Kromě různých stánků, nabízejících různé ochutnávky, většby nebo magické předměty či poradenství, zde byl velice bohatý doprovodný program. Přednášky například o REIKY, Léčivé energii stromů, Prokletí, Léčení zvukem, různé meditace apod.

Mne osobně strašně mrzelo, že jsem nemohla být zároveň na dvou přednáškách, protože všechny mi připadali strašně zajímavé,ale bohužel časově se překrývaly. Ale zašla jsem na Simonu Wenger ze Švýcarska, která přijela sem, aby vyprávěla o tom: Jak najít "cestu" k Cestě. Nebylo to podáno tím způsobem, že by on stále mluvila a "hustila" do nás informace. Jak Simona Wenger řekla "To si můžete přečíst v knížce." Bylo to tak, že jsme si vše vyzkoušeli na sobě. Byl to úžasný zážite, kdy se zavřenými oči se všichni v sále pomalu vzdalovali od reality kamsi do svého nitra a za tónů Smetanovy Vltavy léčili své duševní bolesti, ztráty… Mne se nikdy nepodařilo meditovat. První bod: Nemyslete na nic. První myšlenka: Jak to mám kruci udělat?! Ale tady to bylo jiné. Nějakým způsobem se mi to povedlo a já se to naučila.

Tématické okruhy: Biostyl, Evolution, Ecoworld a Esoterika byly přehledně rozděleny do různých koutů sálů. V sále s Esoterikou se to hemžilo různými čarodějnicemi, které ti za jistý obnos vyvěštily budoucnost ať už z karet, ruky nebo z run. Já zvolila runy a nevím jak se to té paní povedlo každopádně mne až mrazilo jak to sedí. Dále se tam daly koupit různé karty, knihy, křišťálové koule, amulety a kameny.

Sypala se tam také obrovská mandala z barevného písku, kde každý mohl něco přisypat a která se nakonec v něděli v 16:00 smetla a pak vysypala do Vltavy.

V sále s Biostylem čekalo spoustu stánků se zdravou výživou, poradenstvím, dietami apod.

Pouze Ecoworld mě rozesmál. Víte, snad jenom lidé jsou schopni pokácet veliké množství stromů, z nich vyrobit papíry a na ty papíry pak napsat: "Chraňte přírodu, chraňte stromy!"

Já osobně si myslím, že je skvělé, když lidé zavítají na takový veletrh a zaměří se také nachvíli na sebe a na své zdraví ať už psychické nebo fyzické. A těším se na další ročníky, které doufám budou následovat.

Jarní květy

Tue, 17 Apr 2012 18:57:10 +0200

Za Hlasem

Mon, 16 Apr 2012 19:09:17 +0200

Hlas Česko Slovenska, soutěž která plní lidem jejich sny. Dává naději. Nabízí lidem život v blahobytu,slávu a možnost živit se tím po čem už jako děti snili. Tuto neděli se odvysílal druhý přímý přenos,ale s jinými týmy. Jaká tam panovala nálada a co si o svém výkonu myslí soutěžící?

Tento týden proti sobě nastoupily týmy Dary Rolins a Michala Davida. Pro oba týmy se jednalo o premiérový přímý přenos a proto na začátku nervozita byla opravdu viditelná. Ale jakmile se rozjel Michal David se svým týmem a s písní "We are the world" napětí se začalo uvolňovat a vytvořila se úžasná atmosféra.

Na soutěžích tohoto typu mám ráda právě to sledování jak se sny mnohých lidí stávají skutečností. V neděli se splnilo určitě spoustu snů, protože diváci se rozhodně nešetřili a "standing ovation" si zasloužil skoro každý ať už od skupinek nebo z celé haly. A není se čemu divit. Během vystoupení do toho soutěžící dali takové množství energie, které zasahovalo lidi a ti si okamžitě stoupli a ohromeně tleskali nebo se pohupovali do rytmu.

Mne osobně nejvíce uchvátil výkon Ivanny Bagové. Její vystoupení bylo doslova kouzelné a dostalo snad každého. Čím výš se Ivanna se svým hlasem dostávala běhal mi mráz po zádech. Nebylo divu, že od poroty se dočkala pouze samé chvály. Ona o svém výkonu řekla: "Dneska to bylo úžasné, diváci všechno. Mám obrovskou radost."

Ovšem takové štěstí už neměla Alžběta Pažoutová. Podle poroty to bylo nejslabší číslo čímž však nesouhlasily její fanoušci. Jak se ohodnotila ona? "Já do toho dala hodně i lidi na facebooku mi teď píší, že to bylo dobrý. Tak doufám, že názor těch čtyř hlasování nějak neovlivní."

Na konci mezi soutěžícími panovalo přátelské pouto. Zeptala jsem se tedy ještě Alžběty, zda-li je to mezi nimi stále tak přívětivé. "Mezi námi je úžasná atmosféra. Jsme parta a vždycky se těšíme až to zkončí, že spolu budeme moct zajít na pivo." Ivanna k tomu,ale dodala "Ano, rozhodně mezi námi nepanuje žádná rivalita,ale přeci každý cítíme,že je to hra a místo tu nemá jistý nikdo."

Po přenosu jsem se zeptala Dary na to, kdo si myslí, že je favoritem pro vítězství. " Tak mým favoritem je moje Dominička. Ona má všechno, co by hvězda měla mít: úžasný hlas, úsměv, vizáž, vystupování. Ale hlavně po dnešním večeru si myslím, že každý tým má tak 3 hlasy, kteří na to mají a jsou to skvělí zpěváci."

A co si myslíš ty o výkonu soutěžících? Kdo je tvým favoritem?

Staň se královnou Londýna!

Sat, 14 Apr 2012 20:54:27 +0200

Big Ben, London Eye, Princ Harry- Londýn. Město, které nejednomu z nás přirostlo k srdci. A ty máš teď šanci pocítit jeho temperamentní vůni každý den!

Elite models jsou známy po celém světě. Stojí za světoznámými a oslavovanými modelkami jako je například Alessandra Ambrosio, Constance Jablonski a spousty dalšími. A nyní vytvořili i sbírku 4 parfému z různých koutů světa. Není divu, že mezi tak atraktivní místa jako je Paříž, New York a Rio zvolili výrobci i Londýn.

Tato vůně pulsuje energií, kterou budeš celý den hýřit i ty. Město Beatles, kde se narodily známé osobnosti jako třeba Robert Pattinson, Naomi Campbell, Leona Lewis a spoustu dalších, se ti skrylo do Vanilkové, ovocné vůně a jemě květinové vůně. Je romantická a divoká zárověň. S touto jedinou lahvičkou ti sebevědomí stoupne o 50% a navíc vydrží celý den na oblečení i na kůži, takže tvůj královský pocit jen tak nevyprchá. Je ideální na běžné nošení i na večerní party nebo dokonce i na rande.

Tato vůně je pro mne stělesněním elegance a energie, a proto se stala mým jasným favoritem z celé řady. Ale záleží na osobnosti. Může buď podtrhnout tvůj styl a nebo jej celý zničit. Ale všude platí pravidlo hlavně přiměřeně a s používáním této vůně to platí zrovna tak! Pokud to totiž přeženeš může tebe a nebo lidi v tvém okolí ze silné vůně rozbolet hlava a to zase nepotřebujem.

Oživ si den s vůní New Yorku

Sat, 14 Apr 2012 19:11:28 +0200

Rio, New York, Londýn a Paříž. Pociť vůni života z těchto destinací!

Prázniny už se sice blíží,ale máme ještě před sebou 2 a půl měsíce. Ale už teď můžeš vyrazit do New Yorku a ponořit se do směsice vůní, které ti může nabídnout s vůní od Elite Models: New York Muse.

Teď nemluvím o vůni smažených hranolek linoucí se z fastfoodů. Ale o zážitku z rušného velkoměsta. Nekomfortní,módní a elektrický New York se ti představuje v decentním flakónku, který tě překvapí směsí květin, ovoce a trochu dřevěného základu.

Flakónek je velice elegntní,ale poměrně nevýrazný, takže by nejspíše soutěž o ten nejhezčí nevyhrál,ale za to v sobě skrývá hodně silnou vůni, která je velice silný držák, takže ji budeš cítit celý den. Drží stejně dobře na kůži i na oblečení.

Hodí se na denní nošení,ale přijde mi trochu těžší. Záleží však na povaze každého z nás. Každopádně k večerném šatům by padnul dokonale a každý si tě zaručeně povšimne.

Velikonoce

Mon, 09 Apr 2012 16:09:00 +0200

Rok co rok jsou tu- Velikonoce.

U nás v rodině to znamená spoustu jídla- hlavně jídla.

Zatím stále bydlím v zapadlém městečku, které si hraje na velké velkoměsto a teží z toho, že se nachází celkem blízko u Prahy,ale přitom je to jedna velká díra, které já a Jackeline s láskou přezdíváme Buranov. A právě zde se páni rozhodli, že tu udělají velikonoční jarmark. Tomu, co z té obrovské slávy vzniklo, se tak ani nedá říkat. No uznejte, je to nějaký Jarmark, když tam jsou 3 stánky? A to takové, že měla stánek školka, která prodávala Mazance, pak nějaké děti, které prodávali výrobky, které vytvořily v hodině výtvarky a nakonec stánek, kde se soutežilo o nejlepší Mazanec? A navíc to bylo tak zorganizované, že to vše nacpali vedle sebe na jeden chodník takže když jsme to s Jackeline chtěli projít museli jsme se prodrat obří tlačenicí. Nakonec jsme zkončili na lavičce s horkým Latté a zákuskem. A nesmím zapomenout na hru pro děti: "Hoď míček do kýble!"

Také pak nesmím zapomenout na malování vajíček včelím voskem- áh jaká to zábava!

Chci se ještě pozastavit nad faktem, že spoustu lidí neví, co to vlastně Velikonoce jsou. Já tedy nejsem žádný katolík, křesťan, vlastně ani nevím, čemu věřím, ale vím, že velikonoce jsou na oslavu vzkříšení Krista... a blablabla... nechci tu vykládat hodiny náboženství,ale no ták. Velikonoce nejsou na oslavu výborné čokolády.

Přiznám se, že nevím co má vzkříšení společného s čokoládovými zajíci a koledováním,ale sakra! Já miluju tyhle prázdniny ať už kvůli volnu nebo kvůli tomu, že mám čas na své přátele!

Všem přeji krásné velikonoční pondělí a doufám, že jste si užili celé prázdniny. :)

Easter bunny

Sun, 08 Apr 2012 12:28:15 +0200

Dnes je ze tedy již zmiňovaná novinka. Jelikož jsou zítra velikonoce máte zde nailart na velikonočního zajíčka.

Takže si to užijte a krásné velikonoce.

Magic Night

Sat, 07 Apr 2012 22:12:54 +0200

Právě nastal čas, kdy už se vůbec nemluví o novoročních předsevzetí. Především z důvodu, že už jsou dávno pasé a snad všichni už na ně zapomněli. Ale my s Jackeline ne. Jedno z našich předsevzetí (Přání?) bylo uspořádat si tzv. "Magic Night" a vyvedla se skvěle. A co že to je a jak jsme to pojali my?

K samotnému nápadu nás dovedl tento obrázek:

(zdroj: http://2012-wishes.tumblr.com/ )

Takže jsme si upravili pokoj dle zmíněného obrázku. Ano vypadá to maličko jink,ale jelikož jsme dvě , tak to bylo složitější. A při sestavování jsem využívala vše,co se našlo, takže nejprve deku držely ve vzduchu židle,ale nevešly se tam pak matrace, takže jsem použila takové 2 kusy "dřeva" (těžce se to vysvětluje) a na ně hodila deku a přes to, aby nespadla na nás, jsem dala ty gumové čelenky do vlasů. Takže vážně zajímavé,ale dopadlo to skvěle!

A teď už bylo čistě na naší fantazii, jak budeme pokračovat.

Já jsem doma našla starou knihu o magii, kde bylo vše o znameních zvěrokruhu, většba z ruky, karet a výklad snů.

Stojí snad za zmínku, že podle knihy ze mě, jakožto Střelce bude sportovec a z Jackeline- kozoroha hrobař či dokonce dozorčí ve věznici. Ale až na drobné detaily popis povahy a vzhledu mna mne sedí dokonale. Jenom Jackeline skutečná a ta popisovaná v knize se liší,ale i ty podobnosti by se našly.

Pak jsme si pustily Saw 1 :D Nejsem si jitá, zda-li se něco tak nechutného a krvavého hodí na tak kouzelnou noc,ale opět s Jackeline úžsné. Násldoval film "Číslo 23" také děsivé a konc velice překvapivý,ale tento článek skutečně nechci věnovat popisu filmů.

Naše filmová přehlídka zkončila kolem jedné ráno, to jsme se odlíčily .... (Sakra! Tohle všechno zní opravdu už moc jako deníček!) Poté jsme vzali notebooku a začaly plánovat budoucnost... a samozřejmě hledat způsoby jak to vše zařídit.

Následovalo pletení náramků přátelství, které ale zkončilo po chvíli s tím, že "se to doplete zítra", což nakonec skutečně udělala jenom Jackeline.

Nakonec jsme to zalomily ve 4 ráno po dvou dílech HIMYM.

Co přinese duben?

Mon, 02 Apr 2012 19:52:11 +0200

Tak Apríl už je za námi a já už zcela vážně mohu napsat článek s tím, co vás čeká. A to do nové rubriky "Monthly" neboli měsíčník (ano může to být i měsíčně atp. )

Už nám tu těch rubrik opět přibývá,ale toto budu vést pravidelně (Hádejte kdy, jak často?) každý měsíc, protože jsem zjistila, že je lepší, když víte, co můžete čekat a zabráníme tak spoustě zbytečných článků a v neposlední řadě i já když si stanovým řád spíše pak něco dodržím.

Články do této rubriky budou vždy prvního, to že tento článek je až druhého je kvůli aprílu- chápete ne?

A z toho plyne, že veškeré nové rubriky nebo dokonce i změny v uspořádání a designu budou vždy s tímto článkem.

A teď už co vás čeká a nemine.

Možná, že jste si ani nevšimli,ale vynechala jsem tuto neděli "focused on" za což se moc omlouvám,ale důvodem je, že článek a téma, které jsem měla připravené jaksi nemohlo být použito, kvůli tomu, že mne už někdo předběhl a ten někdo by mi mohl psát opět výhružné emaily. Takže další focused on bude až 15.4. a téma, které mám připravené už mi snad nikdo nevezme,ale neměl by. A pokud ano už mám v rukávu celý zásobník témat, takže nemusíte mít strach.

Nailart ten by měl být dnes,ale když se podívám na své nehty na nichž od soboty září rudý lak, moc se omlouvám a slibuji speciální velikonoční nail art v neděli před velikonocemi a dokonce vám prozradím i co plánuji. Na to si nezvykejte, opět to dělám kvůli určitým lidem shodou okolností kvůli kamarádce té, která mi psala ty maily- uh nepodstatné. Takže motivem nail artu budou velikonoční zajíčci. (Už si dnes vážně připadám jako malé dítě.)

V článkách na krásná.cz jsem teď také polevila,ale ne ne ne už opět jedu a strším nápady jako sopka. Dlouho jsem ale přemýšlela o tom, jak to s nimi dělat. Myslím tím, jestli je mám psát pouze tam a nebo zároveň i na blog. A zkončilo to tak, že jsem se rozhodla. Bude to vedeno tím způsobem, že takové ty různé rádoby-radící-články budou pouze na krásné a vždy vám do menu dám odkazy na 5 nejaktuálnějších, ale recenze, které sem krásně tématicky zapadají se objeví i zde. A také články o kterých si myslím, že jsou poměrně důležité nebo .... zkrátka, že je tam něco podstatného sem také přihodím.

Také jsem slibovala, že už odstartují účesy. S Jackeline už máme natočené sestříhané, víceméně kompletní jedno video- jeden díl ALE nevím, jestli je to odveta karmy nebo špatná aura každopádně nám to nejde nahrát. Pokouším se o to den co den,ale dokud nezjistíme, čím to je budeme je muset opět odložit. Ale prozatím mne napadla náhrada, protože už účesy slibuji skutečně dlouho a první díl by měl vyjít již 8.4 což je tuto neděli, tak pokud to stále nepůjde a já na nic nepřijdu tak vám první díl uděláme jako fotonávod.

Outfity, pořád vám o nich mluvím, cpu sem pořád, že mým cílem je fashion blog a skutek utek. Ale to už nehrozí... V galerii jsem vytvořila další složku,vám přístupnou a tam budu nahrávat fotky právě outfitů, které mimochodem budou vždy i u článku z nějakého dne, zkrátka kdy jsem to zrovna měla na sobě.

A novinkou budou ankety. Rozhodla jsem si vás trošičku prozkoumat. Budu se snažit anketu přidávat vždy ke článkům, které mají nějakou podstatu takže k návodům, recencím, focused on a budete hodnotit nailarty. A také bude jedna anketa v menu, která se bude každý týden měnit a budu tam zjišťovat, co vás zajímá a povede to k doufeme zdokonalení celého blogu. Výsledky anket a vůbec žebříčky pokud vás budou zajímat zjistíte vždy na konci každého článku v této rubrice.

A na závěr vás chci nalákat na člány, které už mám připravené a se kterými se v dubnu setkáte.

Takže se například se mnou naučíte uvařit skvělou zdravou večeři, upečeme si cookies (Aby jste rozuměli PJ si dala za předsevzetí naučit se vařit.), uděláme si náramky přátelství, vytvoříme si ozdobné polštářky, řekneme si něco o dietách, podíváme se na kloub horoskopům, kartám a magii, vrátíme se do časů zlatých "sixties", podíváme se kdo to jsouteda ti "hipsters", také nějaký ten rozhovor padne a recenze na další dvě vůně od Elite models.

Odemne pro dnešek vše, přeji krásný den, měsíc a hlavně čas strávený na tomto blogu.

Vaše

3...2...1

Sun, 01 Apr 2012 12:00:00 +0200

KONEC!

Jak jste si jistě všimli. Článků je míň a míň. Popravdě, nedavno jsem psala článek o blogování a o tom, jak je důležité mít trpělivost,ale já jsem člověk, který nikdy u ničeho nevydrží! Se vším seknu vždycky uprostřed cesty. Rodiče tuto vlastnost u mě nemohou vystát,ale já chci být nezávislá a jakmile se z něčeho stane má povinost couvám zpět do své komfortní zóny.

Taková jsem já.

Jsem ale vděčná, zaa ten úžasný rok, co jsem s blogem a s vámi prožila.

A tímto článkem o pár slovech se pro mě uzavírá jedna životní kapitola.

Adiós! Vstříc novým dnům. Dnům prázdnoty....

... Škoda že je dneska APRÍL

A to znamená, že tu budu strašit ještě dlooooouho! ;)

A to je ta krásná země...

Sun, 25 Mar 2012 14:31:34 +0200

... Země Česká, domov můj

Od malička jsem byla vychovávána vlasteneckým způsobem. Tatínek mne vždy vodil po památkách a vyprávěl vše o české historii. Naučil mne být hrdým ČECHEM. Seznámil mne s praotcem Čechem, Husity a Janem Žižkou, Járou Cimrmanem, Masarykem a v neposlední řadě mi řekl vše o 2. světové válce a našich výsadkářích a mém pradědovi, který byl za války ve Velké Británii a dělal majora a znal se s nimi, Benšem i Churchillem.

Byla jsem tedy hrdá Češka a vlastenka. Dokud...

_{(zdroj: http://infinitthoughts.tumblr.com/)}

Stalo se to, že jsem začala já a dokonce i taťka vidět Čechy jako osobnosti. Taťka dokonce i o něco dříve, jelikož já ještě v primě (tj. 6. třídě) byla zaslepená dětskými představami. Nechtělo se mi věřit, že češi by se dali charakterizovat slovy jako: opilci, srabi, burani... Hádala jsem se, že to nemůže být možné, že každý člověk je jiný a jak si vůbec může někdo dovolit toto tvrdit. Bohužel po letech jsem zjistila, že na tom bude něco pravdy.

Češi bývali HRDÍ na to, co jsou. Ale kdy? Za první republiky možná, když jsme se stali konečně republikou a museli světu dokázat, že jsme silný a velkolepý stát. A my byly! Už z dějepisu víte, že průmyslově jsme byly nejvyspělejším státem v Evropě.

Co se stalo? Němci, Komunisté a na závěr naši páni politici, kterým se povedlo rozprodat nás jak se dalo.

Víte, vždycky jsem se, já nevím proč, těšila na okamžik až dostanu občanku. Ale když tá chvíle skutečně nastala a já šla na úřad, aby mi na ní začali pracovat, vycházela jsem odtamtud naprosto znechucená a řekla jsem mamce: "Při první příležitosti balím kufry a na vysokou CHCI do USA a zůstanu tam!" Mamka se jenom usmála a když to pak vyprávěla taťkovi při jídle oba se smáli a celá rodina jsme si začali plánovat budoucnost, kdy já budu mít obrovskou vilu na Manhattanu a naši si najdou bydlení v Kanadě.

Už necítím příliv vlastenectví a hrdosti při státní hymně. Ale nemohu říct, že bych toto místo nemilovala. Stále je to můj Domov a když někdy jdu po staré Praze- po Vyšehradě brzo ráno, když nikde není ani živáčka, cítím se spajata s naší historií a vím, že mám být hrdá na to, kdo jsem a pro co naši předkové bojovali,ale nikdy bych nesměla vyjít opět do normálního života.

Popraskané

Mon, 19 Mar 2012 15:00:00 +0100

Koneně jsem se odvážila a koupila si praskjíí lk na nehty. Není to přesně to, co jsem si představovala,ale ani to není nejhorší.

My "bloggeři"

Sun, 18 Mar 2012 18:42:20 +0100

Jen jeden jednoduchý krok a život se ti změní...

Jeden klik a otevřeš si dveře do nového světa. Do světa, který není až tak jednoduchý, jak se může zdát.

Staneš se součástí něčho....

Dostaneš příležitost třeba změnit svět, nebo možná se změníš ty.

Jeden jednoduchý krok .... a budeš si moct říkát Bloger.

Víte, již jsem zde někde psala, že k tomu, aby jste si mohli říkat blogeři, nestačí jen mít blog. Chce to tvrdou dřinu a něco skutečně dělat.

Každý, kdo si založí blog, prochází různými fázemi.

1. "Jéé mám nový blog, udělám tohle a tohle a budu tam psát tohle a tohle"

2. "Uff.. nějak to nestíhám."

3. "Hm. Zase nic novýho."

-Teď nastává moment, kdy to většina lidí vzdává. A na blog zapomínají. Na začátku si totiž řekli jaká to bude paráda založit si blog a že budou mít velkou návštěvnost a spoustu lidí je bude obdivovat... A když se to nestane po pár týdnech/ měsících vede to ke 4. kroku, který se pro ně stává posledním "Končím"

Ale jsou tu tací, kteří jdou dál a pracují na tom, snaží se zjistit, jak přilákat lidi. A jedině ti budou mít radost nad svou první 100 návštěvníků za den nebo za svých prvních 50lidí online.

Přežijí nejsilnější.

Blogger je tvor poněkud zvláštní. Od ostatních lidí je jiný v tom, že když se ho zeptáte na adresu, zeptá se vás, jakou máte na mysli a nebo vám automaticky napíše www.něco.něco.cz

Existuje několik druhů bloggera. Záleží n tom, z které země pochází.

Blogger je ale především, člověk chodící s hlavou vzhůru a s očima a srdcem dokořán.

Upozornění pro okolí: Raději se snažte bloggera nenaštvat, protože by vám mohl na internetu pošpinit pověst.

Blog může mít v dnešní době každý a o čemkoli.

V první řadě ale když člověk začn blogovat, měl by si říct, proč to dělá. Dělá to pro sebe? Pro ostatní? Je to pro něj koníček nebo druh relaxace? Chce to s tím třeba i někam dotáhnout?

Někde jsem četla, že vést si blog za účelem proslavení se je blbost,ale nějak to nechápu. Dobře vezmeme si například Dominiku Myslivcovou... Na narozeninové párty krásná.cz jsem se s ní bavila a ona říkala, že díky blogu je tím, kým je. A dělá si co chce. Například teď se pouští- možná už pustila, mluvili jsme spolu někdy začátkem února a to měla jít druhý den do studia- do zpívání.

A kdo by nechtěl být tím nejlepším?

Jednou, když jsem byla malá asi tak ve 4. třídě, někdo mi řekl: "Blogování je ztráta času, dělej raději něco užitečnějšího." Lidé jakoby nechápali, že je to koníček stejný jako třeba sbírání známek, vaření... A člověku to dá mnohem víc než hraníher na počítači, X boxu nebo Playstationu. Většinou je blog také o nějakých našich koníčcích a je to místo, kde máme možnost předvést to, co umíme.

Takže...

Blogování zdar!

They try to bring me down

Tue, 13 Mar 2012 23:31:30 +0100

But I won't stop...

Včera byl velice zvláštní den. Přihodilo se mi něco, na co skutečně nejsem pyšná. Nastal u mě jakýsi zkrat, kdy jsem měla pocit, že už je toho moc a že já to přeci nemám z potřebí...

Eh.. dobře, začneme o začátku.

Od chvíle, kdy jsem otevřela svůj nejražší twitter (jediné místo spolu s blogem, kde se cítím svým pánem) a uviděla tam tweety mířené proti mě, které říkaly samé "milé" věci:

"ssi trapná možná nevypadáš blbě ale v hlavě máš vymetýno jak vymetená trubka"

"moc si myslíš trapko"

" trpná namachrovaná píča a hraješ si tu jako na co"

"tyvole založim si twitr narzim tu na tu namyšlenou píču@little_blogger nákýho teplýho přítele Bíbra @PetrHonza a teplouše @Mathe3es koncim"

"no fuj co to máš na nechtech"

"tyvole tohle vypadá jak když si se hrabala v prdeli xD"

"nevěděla sem že neuneseš pravdu"

atd. Víte, v tu chvíli mi bylo dost mizerně. Jackeline mi potvrdí, že jsem měla chuť se vším zkončit. Teď mi mé chování přijde hloupé, ale jak říkám, měla jsem zkrat. Jackeline jsem psala věci, že blog nechám,ale psát už nebudu, že se nbudu ztrapňovat a že se snažím,ale nemám na to, že lidé mě budou mít za tu trpnou, namyšlenou...

Ano, PJ,ta která měla tolik plánů, pořád psala, jak má co říci světu, chtěla zkončit.

Kvůli jedné jediné osobě, která měla evidentně sama se sebou jeden velký problém.

Víte, aby jste si nemyslely, že jsem slaboch. Jasně. Psalo mi do komentářů spoustu anonymů, kteří nadávali a i dvě slovenky, které mě nejspíš také neměly moc rády. To mi ale nějak nepřišlo, umála jsem se a šla dál.

Nevím, proč mě tohle tak zabolelo.

Možná, protože to ta holka napsala na MŮJ milovaný twitter. Možná, že jsem si myslela, že když dlouhou dobu nic takového nebylo, že můj noý styl psaní článků a vůbec vedení blogu lidem vyhovuje a že jsem to změnila k lepšímu.

Možná jsem doufala, že všichni pochopily, to o co se snažím. Že ví, že mi nejde o to se mevomoí proslavit jako blogerka, že mi jde o to předat vám určitý vzkaz, ponaučení a pobavení zároveň. Chci vám pomoct. Chci vás informovat. Chci aby jste ve mě všichni mí návštěvníci měli jakousi kamarádku- se vším všudy.

Asi jsem se spletla. Nebo ne.

Ale nový den přinesl i jiný úhel pohledu. Napsal mi totiž můj kamarád. A sundal mi konečně únvné brýle sebelítosti a pochobností a nasadil opět mé oblíbené bílé. Přes které se koukám nejraději, protože jako bílá barva je známkou čistoty, i svět mi pak přijde jasnější. A díky nim vidím pouze čitou, pozitivní energii.

Stejný kamarád mi řekl: "Vzpomeň si, co se říká o Bieberovi. Že je gay, že je to holčička. Lidé na něj nadávají každým krokem. Hejtují ve dne v noci a on? Přestal kvůli tomu? Ne. A vyhrál jako jediný 2 MTV ceny v jednom dni. Napsal Bestseller, natočil film o sobě samém, má víc než 18 miliónů fanoušků, kteří by dali cokoli, jenom aby ho viděli. A každý 3. kluk by chtěl být -ačkoli si to polovin z nich nikdy nepřipustí- jako on.

Takže ne. Milí drazí, namyšlená PJ bude stále na scéně.

Máš mě ráda? Dobře.

Nesnášíš mě? Ještě lepší.

Myslíš si, že jsem oškivá? Nekoukej se na mě.

Myslíš si, že jsem hloupá? Nečti moje články.

Neznáš mě? Nesuď mě.

Myslíš si, že mě znáš? Nemáš ani ponětí

Znáte to. Hatters gonna Hate. Bloggers gonna Blog. Alligators gonna Alligate...

Můj život. Moje volba. Moje chyby. Ne tvůj byznys. Takže jestli mě nemáš ráda- nenávidíš. Sedni si na židli do místnosti mezi další lidi na které se můžu s prominutím vy...kašlat!

Alright stop!

"Haters need to stop it, just listen...."

PS: HEJTUJ! ;)

Všechno?

Mon, 12 Mar 2012 18:01:04 +0100

...Raději nic!

Konečně jarní prázdniny došly i do buranova, ve kterém bydlím a i do toho druhého, do kterého kam chodím do školy. Takže proto je zase hnusně, že e člověku nechce ani vylézat z postele.

Já měla tolik plánů! Řekněme, že celý týden jsem měla tak nabytý! Ale naštěstí jsem už v sobotu stihla polovinu z toho odpískat-. No co? To počasí unavuje!

Takže dnešek jsem strávila do 2 hodin v poteli. Ven jsem vylezla pouze pro Latté a čokoládový donut.

Ale nechci tu psát o tom, jak užaně jsem si odpočinula. Chci tu složit poklonu jkednomu filmu a jené herečce, kterou srašlivě obdivuji a která se mimo jiné stala jedním z mých vzorů a inspirací!

(Zdroj: http://5thavenue-5am.tumblr.com/ )

Ano, takže Snídaně u Tiffaniho a Audrey Hepburn!

Sakra! Alespoň trochu se jí podobat! Alespoň trochu být jako Holly...

A ani bych neopovrhoval takovým úžasným ousedem, jako měla. :D

A zase se sebestředně přesunu ke mě!

Jinak vám chci řít, že už se začne pracovat na účesech. Za tímto účelem se mi poedlo o strýčk vyprosit Adobe After Effects, bohužel v angličtině a bez manuálu pro blondýny, ale snad to nějak zvládnu. Přeci na ukázku účesů nebudu potřebovat tvořit sětelné meče v nějakém programu no ne? Jde mni čistě o to, aby to mělo nějakou úroveň, kvalitu a vás to bavilo. Nic víc.

Mimochodem určitě budu šťastná, když mi pošlete třeba nějaký obrázek s účesem, na který by jste chtěli návod, nebo případně příležitoist na kterou by jste potřebovali nějaký účes a nevíte jaký. S Jackeline bereme inspiraci všude, ale vaše přání- náš rozkaz ;)