Z blogu na blogspot. Nová adresa: style-brunch.blogspot.com

Více informací zde.

Nezávislost. Volnost. Svoboda.

9. prosince 2012 v 16:44 | PJ
Nezávislost. Volnost. Svoboda. Žít naplno- užívat si života. Svoboda všem! Volnost pro všechny!

Otevři oči a podívej se na to ptáče, co kroutí se ve své zlaté klícce marně hledajíce mezer, které by tomu ubohému stvoření pomohly uniknout. Že prý chudák ptáče, závislé na nás, na bozích, zda dáme mu jídla, zda dáme mu pití. Zda necháme jej žít v tom vězení, či ukončíme jeho trápení- jednou pro vždy…
Chudák říkáš? Ne, nesouhlasím. Teď podívej se na sebe. Pořádně. Z blízka. Jsme na tom snad jinak? My nevidíme mříže, my nemáme mezer. Jakýsi tvorové- snad andělé snad démoni možná bohové nebo my samy- předou kolem nás prazvláštní sítě. Sítě tak pevné, že diamant není dost tvrdý aby je přelomil.

Mříže pukají a ptáče letí. Proč nejdeš taky? Proč stojíš zde uprostřed místnosti? Proč z tvé tváře line se úsměv. Široký, přímý, cílený. Koutky však třesou se a oči lesknou. Tam uvnitř. Tam uvnitř člověka něco umírá.
Srdce buší, krev proudí, plíce ztěžka dýchají. Naděje slábne. Ta poslední prý umírá. Takže toto by měl být náš poslední nádech. Tak nadechněme se alespoň zhluboka. Pouta však pevná jsou. Nechtějí povolit. Jen maličko místa. Jen jeden nádech. Ale co kdyby ten nádech byl špatný? Co kdyby ten nádech ti ublížil? Co když nevíš, co děláš. Víš vůbec, co děláš? Jsi tak mlád... Jsi tak mláda... Co ty o tom víš.

Dívej! To ptáče. Myslíš, že někam doletí? Den, možná dva, bude si lítat. Však nastane chvíle, kdy padne k zemi. Vyhládlé a bez života. Zmrzne nebo ho něco sežere. Krutý to osud. Zlý svět. Bůh žehnej sítím, co chrání nás od chyb. Někdy moc sníme. Vždy chceme něco víc než máme. Dýchej, jak umíš. Jak dýchal jsi doposud. Dýchal tak tvůj otec. Dýchala tak tvá matka. Co chceš víc? Ty sobče nevděčný!

Touha po svobodě.
Touha po volnosti.
Touha po síle.
Touha po tom, mít svůj osud v hrsti.

Je to jen touha. Touha mít to, co není. Každý člověk přec umírá nespokojený. Nikdy nedostaneš vše. Vždy budeš chtít ještě víc. Je to pouze touha. Pouze? Přece však silná. Je to touha, co nedá mi spát. Je to touha, co nutí mne vstát. Vstát teď- v tu nekřesťanskou hodinu.
Jen tichý tikot hodin táhne mne do reality. Pouze tikot. Tik Tak Tik Tak. Dělej si cokoli ve své síti. Žij a užívej. Hlavně tu jen neseď. A neopouštěj síť.

______________________________________________________________________________________________
Něco o ničem. Zjistila jsem, že nejlépe se mi píše, když brečím. Když jsem zklamaná, ublížená a nebo mám další nějaký nepochopitelný výkyv nálady. Zkrátka se mi dobře svěřuje. Nikdy bych se ale nesvěřila žijící osobě. Zkrátka papír a tužka...eh... klávesnice a internet mě chápají lépe.
A kdo pochopí, o čem jsem to vlastně psala vyhrává. I já se v tom ztrácela. Psala pouze to, co jsem cítila. Tak jak to má být.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 forever-whores | Web | 9. prosince 2012 v 16:56 | Reagovat

Nádherná nádhera! Píšeš víc než úžasně!

2 Kapka na listu | Web | 9. prosince 2012 v 21:37 | Reagovat

Touha po svobodě.
Touha po volnosti.
Touha po síle.
Touha po tom, mít svůj osud v hrsti.

--
vytrvej a určitě to najdeš

3 Gin | Web | 21. prosince 2012 v 17:01 | Reagovat

Rozumím tomu víc než dost. Krásný.

[2]: souhlasím

4 GVKB | E-mail | Web | 18. března 2013 v 10:24 | Reagovat

Cesta od otroctví ke svobodě
Zamysleli jste se někdy nad tím, co je to vlastně svoboda? Pokud chceme být svobodní, měli bychom logicky i vědět co je to svoboda a tím i poznat co je to otroctví protože jak každý ví tak svoboda je opakem otroctví. Vše zde jsou jenom programy složené z informací, a pokud může program experimentovat tak je svobodný, pokud program nemůže experimentovat tak není svobodný. Vývoj je možný díky experimentování, otroctví má za následek to že se vývoj zastaví a tak jsou otrocké společnosti poražené společnostmi, kde dosud není otroctví, protože tato společnost je vývojově vyspělejší. U experimentování si musíme dát veliký pozor na experimentování přirozené a nepřirozené, je to jako s tím když porovnáte přirozený sex s manželkou za účelem plození potomstva, s provozováním sexu s ubohou náhražkou na tužkové baterky. Z přirozeného experimentování i vznikají hodnoty, z nepřirozeného experimentování hodnoty nevznikají! Jak vlastně došlo k tomu, že jsme se ocitli v otrockém vězení, ze kterého nedokážeme již nijak uniknout? Příčinou je nemoc protože nemoc má za následek vznik otroctví, nemoc člověka nebo národ uvězní a učiní z něj otroka nemoci, jde tedy o to zjistit naše nemoci a začít tyto nemoci léčit. Nejběžnější nemocí, která způsobuje naše otroctví je snaha realizovat násilně naše naivní ideály, vzniklé z našich; snů, konzumace drogy, pohádek, pověr, mýtů, kultů, atd. Svět nebude nikdy ideální, protože je založen na experimentování a tím i nestabilitě. Přej a bude ti přáno, dej a bude ti dáno. Díky bohu, se smát všemu mohu, tak to je, že mi vše k smíchu je.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.