Z blogu na blogspot. Nová adresa: style-brunch.blogspot.com

Více informací zde.

Když něco začíná..

29. června 2012 v 23:14 | PJ

..něco musí zkončit.

Konečně. Je tu pátek a s ním i konec školního roku a začátek prázdnin. Prázdnin na, které jsem se těšila už od poloviny září. Ale teď se u mě pocity střídají jak na běžícím pásu. Ranní strach z celého dne vystířdal při převzetí vysvědčení nával adrenalinu. Dále pak při takovém tom posezení s už bývalými spolužáky se zase dostavil pocit, že jsem mezi svýma. Při popíjení míchaných nápojů nás všechny naplnil příval vzpomínek.
Čtyři roky strávené na gymplu se zdáli být věčné, ale nemohli jsme se zbavit ani pocitu, že to všechno uteklo moc rychle. Obzvláště pak ten poslední rok. Tento školní rok byl snad nejkratším, nejhorším a zároveň nejlepším. V první polovině to bylo příšerné a ta také rozhodla o tom, že přestoupím. Dokončím tento rok a půjdu si dál svojí cestou. Na "lepší" školu. Za "lepšíma" lidma. Ale s prvními paprsky jarního sluníčka začaly rozmrzat i vztahy, které jsme měli mezi sebou. Ačkoli jsem své rozhodnutí nezměnila a rozhodně toho nelituju. Dnes jsem opouštěla několik lidí a i celou tu strašně nenáviděnou školu se slzami v očích.
Proto po příchodu domů jsem nevěděla, co dělat. Smát se, nebo brečet? Radovat se, nebo litovat? Kam jít? Co dělat? Co poslouchat?
Nakonec po vzoru správných puberťček jsem si zabrečela a zasmála se.
Stav ve kterém jsem momentálně je už trošičku vyrovnaný. Porozumění jsem totiž našla opět v hudbě. Konkrétně teď mé pocity a myšlenky vystihuje písnička Astronaut od Simple plan.





















Mám strach. Bojím se toho co bude. Připadám si jako někdo, kdo neví kde má domov. Už nepatřím ani na gympl a ještě nepatřím ani na novou školu. To nám ty prázdniny pěkně začínají.
Taťka mi řekl, to nejhorší, co jen mohl říct a to: "Zklamala jsi mne.", když zjistil mé známky. Mamka se mě snaží rozveselit, ostatní příbuzní také. Moje čtyřletá sestřenka mne vyhodila ze zahradní houpačky a do očí mi řekla, že mám křivý nohy. (Vážně? To jako fakt?) No a před roční sestřenkou se držím v přiměřeném odstupu. (To dítě je tááák upatlaný.)

Sláva nazdar depresivním náladám a článkům!
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Domushqa | Web | 30. června 2012 v 11:34 | Reagovat

Tyjo to je snad poprvý kdy mě tvůj článek nerozesmál. Chápu to že se bojíš taky bych měla strach. Pořád to máš ale krásně napsané.

2 Eni-cha | Web | 30. června 2012 v 15:26 | Reagovat

Je super vědět že i ty máš nějaké starosti hned mi přijdeš víc lidská :D

3 Odula | Web | 30. června 2012 v 15:28 | Reagovat

[2]: To se člověku hned lépe dýchá viď? :D A co jsi měla na vysvědčení nám neprozradíš? :)

4 ღ Mishella | Web | 30. června 2012 v 15:31 | Reagovat

Ako už tu niekto písal je to uvoľňujúce čítať, že aj niekto ako ty má problémy v živote aj keď to nie je tak veľký problém. Stavím sa že hneď na druhý deň to prejde.

5 hollywood-princess | Web | 30. června 2012 v 15:38 | Reagovat

Vím že to není k článku ale to na té první fotce jsou šaty? Mohla by jsi sem dát jejich celou fotku? Vypadá to totiž úchvatně.
Ale jinak mi přijde, že co sem píšete, že je to fajn vědět že PJ není zrovna ve své náladě, jste se snad úplně zbláznili. Cizí neštěstí. A můžu se zeptat PJ kolik ti je? A kam na školu jdeš? A co jsi měla za známky?

6 L. | Web | 30. června 2012 v 15:52 | Reagovat

Přeju ti aby jsi si prázdniny užila a zapomněla na ty všechny starosti a prostě si užívala :)

7 Crazy Janett © | Web | 30. června 2012 v 17:45 | Reagovat

Ta písnička je skvělá tu miluju

8 Jackeline K. Taylor | Web | 30. června 2012 v 21:16 | Reagovat

Tak to chápu, jsem na tom stejně. Když jsem stála v aule a loučili jsme se tak jsem si řikala že ani brečet nebudu, ale pak to šlo samo uplně... Mě zase včera rozveselila rozlučka, tam už to bylo v pohodě, ale jinak jsem byla celý den mimo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.