Z blogu na blogspot. Nová adresa: style-brunch.blogspot.com

Více informací zde.

Únor 2011

Zapadalo slunce...

5. února 2011 v 12:39 | PJ
Někde jsem našla fotky z léta, tak jse sem přidávám...
Byla by t škoda nechat si je pro sebe ne ? :D
c

Blížila se bouře ...

5. února 2011 v 11:39 | PJ
c


Stromy...

4. února 2011 v 16:59 | PJ
c


Úkryt pro vrahouny ...

4. února 2011 v 16:59 | PJ
c
...aneb pro myslivce

Na lásku jste moc mladí nebo moc staří...

4. února 2011 v 16:59 | PJ
Včera jsem šla domů po cestě kolem dětského hřiště a všimla si jednoho páru, kterému mohlo být tak 60. Tu paní znám, je to kamarádka mojí babičky. Její manžel se najednou zbláznil a tak se rozvedli. Tomu pánovi zase zemřela žena. A podívejte se… Jak jsou šťastní ! Drží se za ruce jako by jim bylo 15 nebo starší,ale rozhodně ne jak to v jejich věku bývá obvyklé. A smějí se…
Neměli to ale zpočátku tak jednoduché. Určitá skupina lidí je pomlouvala a říkala, že to není v pořádku, že on je vdovec a ona ho jen zneužívá. Ti další tvrdili, že jsou na to MOC STAŘÍ…
Nevím, já bych spíše použila staré známe pořekadlo: "Láska kvete v každém věku."
Copak už to všichni zapomněli ?

Když jsem byla ve školce a líbil se mi tam "Jakoubek". Všichni mi říkali, že jsem moc malá, na to, abych se do něj mohla zamilovat… Dnes se tomu směji,ale jdeme dál… První třída, druhá, třetí- takové ty dětské lásky, nikdo je nechápal, všichni si z nich dělali legraci. V páté třídě jsem se zamilovala, ale skutečně. To byla asi ta první láska. Tím objektem, co mi rozklepal kolena vždy když jsem ho viděla byl jeden "deváťák". Psali jsme si na ICQ a chodili jsme spolu, ale babička o tom nechtěla ani vědět a naši říkali, že je to nesmysl, že to je stále ta dětská láska, tu pravou poznám až budu starší. Nemyslím si, že to byla pravda. Vydrželo nám to přesně 5 měsíců. Pak jsme si oba řekli, že to už by to nemělo cenu, protože on šel na střední a já na gympl, neměli bychom na sebe moc času. Ale teď když ho potkám na ulici, nejprve se leknu, té změny, ale pak si vzpomenu na všechny ty krásné zážitky. Je to milé…

Tak co teď ? Pořád jsem moc mladá na to se zamilovat ? Babička říká, že teď by pro mě měla být nejdůležitější škola,ale pak to babi, může být kariéra a až budu v důchodu,tak na to budu moc stará…

Kdy je ten správný čas na to se usadit ?
Jak to poznám ?

Bežela ale neutekla ...

3. února 2011 v 17:19 | PJ
c

Ze setkání se srnami II.

3. února 2011 v 17:19 | PJ
c

Samota a klid

3. února 2011 v 17:09 | PJ
c