Z blogu na blogspot. Nová adresa: style-brunch.blogspot.com

Více informací zde.

Na co jsem si to tu hráli?

6. července 2014 v 23:51 | PJ
Do adresního řádku naťukávám tu starou známou adresu. Po více než roce se mi načítá titulní stránka blog.cz Je to zvláštní. Když jsem si před osmi lety zakládala první blog, vypadalo to tu úplně jinak. Fialový blog.cz, nostalgie. Asi už budu stará.
Přihlašuji se do administrace blogu, ve kterém toho bylo za ten čas ukryto tolik. Vzteku, naděje, zoufalství, snů a hloupých článků. Jak říkám, je to zvláštní. Ten kdo to psal. Byla jsem to já?
Sedím tu přihlášena do starého blogu a píši článek, který si nikdo nepřečte. Proč by? Nikomu o něm neřeknu. Ale dopíšu ho. Chci tady tomu dát poslední sbohem.


Než odejdeš, řekni mi jednu jedinou pravdivou větu, ať vím, jak zní tvůj hlas když nelžeš.

Nikdy jsem sem úplně nezapadla. Nejsem jako lidi z blogu.cz a tím nechci říct, že jsem o něco víc, naopak. Nedokážu lhát, abych si získala návštěvnost. (Vlastně mě nikdy návštěvnost nikterak nevzrušovala.)
Nejsem fanoušek žádné pop star. Jednak neposlouchám pop, rap a nic, co je teď cool a neznám 50% současných hvězdiček. Oni mě taky ne, tak co by mě to mělo zajímat.
Nejsem ani zaškatulkovatelná do jediné kategorie autorského kubu. A popravdě ta banda namyšlených budižkničemů by mě nikdy nevzala mezi sebe. Vždycky mi byli proti srsti. Snad právě kvůli té aroganci. To oni byli středem blogu.cz ostatní byli jen ovečky, co potřebovali dospět. Jen stádo oveček.


Zaujala jsem zde místo, jako blogerka krásná.cz Asi se někde spletli, když mě tam brali. A já si nalhávala, že je to krok dopředu. Ono ne. Stojím na místě a z toho, co jsem poznala svět módy, reflektorů, umělýho plastu, těžkejch prachů s nálepkou luxus a pózistů, se mi dělá na zvracení.

Říká se, že blogspot je jen pro fashion blogerky. Ne, nejsem fashion blogerka, přesto právě tam jsem poznala, co to znamená mít skutečné čtenáře. Tady to člověk nikdy nepozná. Ne, to co jsem měla tady bylo všechno, ale ne čtenář.

Tady už nejsem doma. Style Brunch zůstává, stále žije. Nedokážu si představit přaštit s něčím, jako blog je. Můžu se tomu bránit zuby nehty, ale blogerka jsem. Jaká, to už nechám na ostatních ať posoudí. Ať soudí a škatulkujou.

Děti moje, na co jsme si tu všichni hráli?
 

Všechny vás nenávidím, protože je to cool.

6. května 2013 v 15:02 | PJ

aneb možná trochu hippie zamyšlení nad dnešním trendem.


V poslední době se nedá nepovšimnout si toho, že je snad nějakým novým trendem všechno a všechny nenávidět. Asi již nestačím držet krok s dobou nebo jsem se zasekla někdo v šedesátých letech, ale abych byla upřímná zdá se mi to celé postavené na hlavu.

Vládci sociálních sítí.
Sociální sítě jsou skvělé. Firmy na nich můžou stavět svůj marketing a pro nás obyčejné lidi je to nejlepší místo na to, abychom se dozvěděli, co je nového ve světě, u našich přátel a nebo si přečetli něco vtipného. Jenomže v poslední době, když otevřu twitter nevidím nic než jen fighty a hejty aneb něco na styl "všechny vás nenávidím" "@blablabla si myslíš, že jsi nejlepší?".Facebook už je tedy o něco pestřejší, jelikož tam se k tomu všemu ještě přidávají porno gify 11-ti letých holčiček, přiznání a setrvávající meme.
Kdepak. Na sociálních sítích už nejde o to, vyjádřit svůj postoj (jako ostatně vůbec v naší současné společnosti), ale o to hejtovat všechno a všechny a bát pak ten nejlepší a nejpopulárnější.


Proč je to nezbytně nutné?
Ačkoli nad tím občas přestává rozum stát, odpověď je tak jednoduchá. Nic nespojí dva lidi tak, jako jeden nepřítel. Sdílená nenávist. A ne jen dva lidi, ale celý dav. Koneckonců, když to hodně přeženeme na tom celém byla postavena i politika Hitlera. Dal lidem nepřítele, nenávist k bohatým židům a oni ho následovali.
V sedmdesátých letech přišla po válce éra lásky, unikání z reality, míru. Všichni měli všechny rádi. Každý známe květinové děti a hippies. Dnes se k tomu svým způsobem navracíme stylem ála hipstr s jedinou (ačkoli možná celkem zásadní) výjimkou nejde o to všechny milovat, ale stmelit se pomocí nenávisti.
A společnot se rozděluje do táborů na způsob my máme rádi tohle a nemáme rádi ty, co to nemají rádi a my nemáme rádi ty, co to mají rádi. Do sebe!

A teď jsem tu já, která hejtuje ty, co neustále něco hejtují, dělá to ze mě hejtra?


Jak se sebou nenechat manipulovat? 2/2

29. března 2013 v 19:06 | PJ
V předchozím článku jsem se zmiňovala o tom, jak se spousta z nás nechá manipulovat médii a lidmi v našem okolí. Dost však pouhého řečnění a kritizování. Co takhle s tím něco udělat?

Jeden z mnoha důvodů, proč přebíráme názory jiných může být to, že si zkrátka dostatečně nevěříme a nemáme tu odvahu říci svůj názor. Tak dlouho popíráme naše vlastní já a snažíme se být někým kým nejsme. Třeba tou hezkou vysokou dívkou z vyššího ročníku, která říká, že tahle kapela je prostě příšerná, Nebo chceme, aby si nás všiml ten pěkný kluk, který podporuje to a to.
Ale skutečně je to potřeba? Není lepší se odlišit, jak všichni říkáte? Každý z vás je tak originální jako ten druhý. Smutné.

Více na krásná.cz

 


Z blogu na blogspot

21. února 2013 v 23:27 | PJ
V minulém článku jsem se rozčilovala nad řízením blogu.cz a vůbec tím vším. Po napsání článku jsem si byla téměř jistá, co chci a co nechci.
Ano. S blogem.cz v rámci možností končím a přeouvám se na blogspot.
Má nová adresa je:

style-brunch.blogspot.com

Změnit blogovou platformu rozhodně není drobná záležitost. Je to jako stěhovat se z jednoho města do druhého (ne li státu). Vzít všechno co máte, všechny cennosti a začít znovu. Zvykat si na takřka všechno nové. Lidi, pravidla, možnosti,...
Přizpůsobit si své nové místečko může být to nejsnazší ale kdo už se někdy stěhoval, ví, jak je složité všude změnit svou adresu a podobně. S blogem je to to samé. Je to sice méně finančně nákladné, ale časově to možná bude vyrovnané. Ono vůbec vypilovat vše ke spokojenosti dá zabrat.

Nejzajímavější ale v mém případě bude fakt, jak můj život je s tím blogovým podobný. Nebude to ani půl roku, co jsem sbalila oblečení, boty a přesunula se do Prahy. Sotva jsem se vzpamatovala už stěhuji i blog. Ovšem ani jako já tu nejsem nonstop, jelikož víkendy povětšinou stále trávíme ve vesnici za Prahou, ani můj blog není pouze zde na blogspotu, nýbrž i nadále setrvává na blogu.cz

Proč to snad objasní fakt, že píši pro krásnou.cz A také, protože ještě nevím, kde to bude 'bavit' více mé čtenáře. Tudíž blogu.cz ještě dveře úplně nezavírám.

Důvodů, proč jsem se rozhodla tak najednou po 2 letech změnit své působení, je hned několik.
1. jsem nemohla vystát celkovou atmosféru, která tam panovala
2. neustálé a rušivé reklamy, kam se člověk podívá a ani halíř za to
3. blog.cz se dostal do jakéhosi slepého bodu, kdy každá změna vede spíše k horšímu a vylepšování po stránce administrativní se nikdo nedočkal
4. v porovnání s blogem mi toho blogspot nabízí víc (jen se to ještě vše naučit, že?)

Co zde (na pj-web.blog.cz) budete moci očekávat?

Především články určené pro krásnou. To bude 100%. Prozatím sem budu dávat i články, které se objeví i na blogspotu, pokud budu mít dostatek času. Nebo přinejmenším většinu z nich. Ale s každým článkem tu bude raklama na můj blogspot, tudíž to zde asi bude k nevydržení.

Je jen na vás zda-li se rozhodnete jít do změn se mnou a budet mne následovat na blogspotu nebo mne zahrabete hluboko do černé knihovničky.
Takže vám děkuji za báječné 2 roky zde na blogu. A těším se na další skvělé dny, měsíce, roky na blogspotu.
P.S. Také si plánuji do buducna koupit vlastní doménu, jelikož i to blogspot dovoluje, takže pak už to bude naprosto senzační.)
S pozdravem vaše
PJ

Trable s blogem

16. února 2013 v 21:57 | PJ
Většinou, když něco píši, tak vím zcela jasně o čem a jak chci psát. Myšlenky mám urovnané a to se to píše jedna báseň. Abych ale byla upřímná, právě teď tomu tak není. Sedím za psacím stolem a usrkávám z obřího hrníčku horkého, černého čaje. A snad si od tohoto článku slibuji, že jakmile to všechno napíši a uvidím to černé na bílém, budu mít v hlavě o něco jasněji.

Celkem mne začíná unavovat nálada, která zde na severu blog.cz panuje.


Snad bych mohla začít tam, kde začaly i mé pochybnosti o blogu. cz. A to u článku Nikki- Bubblegum. Dovolím si zde citovat některé části, které se sice povětšinou týkají Autorského klubu, ale vypovídají o stavu celého blogu. Když tedy budu ignorovat fakt, že se vyhazovalo z AK i přes nevědomí blogerů, budiž, ale zpráva o jednok mém oblíbeném blogerovi Karlu Jechovi, mi pohnula žlučí. "Nedávno si Karel Jech smazal svůj blog, nevím, jak byl tady na blogu - myslím, že jako DancerBoy, moc jsem k němu nechodila, za to jsem si s ním psala na Facebooku. Blog si smazal poté, co mu bylo sděleno, že v AK je vlastně nechtěný a to vlastně proto, že je homosexuál a dává to najevo." Celou jeho výpověd z facebooku, se dočtete v Nikkiině článku.

Ale to bylo v prosinci. Tudíž jsem přivřela oči a šla dál.
Byl tu očekávaný 21. prosinec a krom toho, že měl být konec světa a já sfoukla svíčky na svém narozeninovém dortě, zároveň blog.cz se pokusil o to, udělat krok ku předu a změnit úvodní stránku. To, že zde bylo zprvu několik nedostatků jsem přehlížela a nadávky ostatních blogerů jsem nebrala, jelikož lidí vždy nadávají na změny, ale časem si zvyknou. Páni admini nám slibovali, že všechny drobné nedostatky se již brzy napraví a vše ude tak jak má.
Máme tu únor a možná se pletu, ale mám pocit, že se nezlepšilo od té doby snad vůbec nic.
Ba naopak.

Chyb přibývá a komunikace blogerů a vedení selhává.


A tím už se dostáváme k příběhu starého snad 14 dní. Kdy blog opět vypovídal službu a rozhodl se zlobit. Což ovšem nikdo nevěděl a doposud se neví, zda-li se to bude opakovat.
To jsem se totiž jednou večer rozhodla skontrolovat si před spaním blog a koukám. Posledních pár článků chybí. Přihlásím se, hledám, nikde nic. Naopak ztratilo se toho mnohem víc. Trnu hrůzou, zda-li někdo odhalil mé heslo a teď mi promazává články. Nebo co se to vůbec děje.
Vy, co máte blog a vložili jste do něj tolik energie, že se stává důležitějším než váš účet na facebooku nebo kdekoliv jinde, mne chápete. A vy, co ne, si zkrátka představte, že jsem se cítila jako by se mi právě zhroutil jeden svět. ¨
Opakovala jsem si, že je důležité zachovat si chladnou hlavu, a tak jsem zavolala Jackeline, které mě uklidnila tím, že to se děje všem, ale že neví, co se bud dít dál.
Tak jsem se koukala na srdce blogu. Žádná zpráva nic. K poslednímu článku, který informoval o zcela nedůležité věci, jako názory na jakýsi websurf, se za posledních několik hodin vázaly komentáře rozhořených uživatelů, které si bohužel nepřečtete, jelikož je do posledního smazali.

Mazání nelichotivých komentářů, ale není novinka.

Což jsme se mohli přesvědčit již dík aférce s výše zmíněným AK.
Ale zpět k současné situaci. Můj komentář bul samozřejmě smazán také. A následující výsměšný o tom, že je to zde jak za dob dřívějších, kdy cenzura mávala světem, také. Bez milosti.
Dalo by se pochopit a odpusti, že mazali komentáře, které se nevztahovaly k článku, ale podle některých blogerů, kteří si stěžovali na mail se ani ti, nedočkali své odpovědi.

Teď už blog vypadá relativně v pořádku, ale žádná omluva, informace o tom, co se zde dělo. Nic. Ticho po pěšině. A to mě rozčiluje víc a víc.

Blog.cz na České internetu nemá konkurence.

Uživatelů blogu je čím dál tím víc a pánům adminům narostly nosánky nahoru. A proto mám pocit, že se kašle na "pohodlí blogerů" a i na nějaké "vylepšování". A to je tím největším problémem. Bohužel se zapomíná na blogspot, kterému slavný blog.cz zatím sahá jen po kolena.
Nejen pokorčilými funkcemi, ale i tím, že je také zadarmo, ale reklam obsahuje minimum a dokonce, když je na svých stránkách bloger chce mít, může si s nimi vyělávat a ne jako zde. Kde jsou neustále, trapnější a trapnější a navíc za to nedostanem ani korunu. Je tu obrovský počet reklam, komerčnost kam se podíváte, ale prostředky na vylepšení očividně nejsou.

Jak to bude dál?

Co můžeme udělat? Co můžu já udělat? To je vlastně ten důvod, proč jsem se rozhodla napsat tento článek. Ale já nevím. Blogspot jsem si založila, ale jsou určité povinosti, návštěvníci, vzpomínk, co mě vážou k tomuto blogu.
Nerada bych opouštěla něco, na čem jsem se tak nadřela, ale myslím si, že admini o to usilují. Pochybuji, že jim jde o to, být ti nejlepší, když ani nedokáží držet krok s konkurencí. Je to zde celé taková 'malá domu' kdy se maží nevhodné komentáře a upřednostňuje pár VYVOLENÝCH.